Home 2016 - MSC Magnifica MSC Magnifica 2016 – na lodi

MSC Magnifica 2016 – na lodi

od Jitka a Martin
0 komentář 96 zhlédnutí

Dnes žádná destinace, můžeme spát déle…super…no a výsledek? Snídaně při východu slunce na zádi lodě. Kam se hrabe spánek…tohle se prostě nikdy neomrzí. Magnifica je už čtvrtá různá loď a každá má svá plus a svá mínus. A u MSC Magnifica to platí také. Má svá mínus, ale snídaně na zádi bez rušivého okna je prostě parádní plus na této lodi. Říkáme si, co budeme dnes dělat, není šance jít na nějaký výlet ven, objevovat neznámé město…asi je na čase na chvilku úplně vypnout a opravdu relaxovat. Teplý vánek, průzračné, klidné moře, zčeřené pouze našimi lodními šrouby a kolem lodi poskakující delfíni tomu celkem dobře pomáhají.

Ke snídani si bereme i knížku, objednáváme skvělé italské caffe machiatto a krátíme si brzké ráno četbou. Jitka čte Pavučinu lží od Dana Browna, já autobiografii Divočina od Cheryl Strayed. Jenže čas letí a po chvilce musíme jít vzbudit naše medvědy na kajutu, aby se taky nasnídaly a náš steward měl možnost v klidu naší kajutu patřičně zkulturnit. Buzení se daří a zatímco holky jdou na snídani, kde už to díky lidem docela hučí jak v úle, tak my se uvelebujeme v křesílkách u vnitřního bazénu, který se během několika minut, roztažením střechy, mění na další venkovní bazén. Otevření střechy vítáme, neboť i během té chvilky, co tu sedíme, proměnil vzduch klima díky stoupající teplotě, na klima skleníkové. A tak se postupně jdeme převléct do plaveckého úboru a od stolu s koktejlíky a čerstvým ovocem skáčeme na chvilku do bazénu. Je pěkný pařák, takže oběd řešíme opět ovocem a salátem (jo, přiznávám se, že já si donáším o chvilku později i trochu plnější talíř…a stejně jako včera si i dnes říkám: „no co, je to jen dneska…zítra se omezím“).

Jak tak sedím, napapaný a pohodlně rozložený v křesílku, beru do ruky knížku a po chvilce ani nevím proč, ale najednou mám problém udržet oči na řádku…naštěstí Jitka přináší odněkud hrací karty a to mě vysvobozuje. Nejdřív se divím, kde je vzala, ale to je nakonec fuk. Zpočátku vyhrávám, ale netrvá to dlouho a hra se obrací…asi málo piju a objednávám si lahodné B.B.C. Nepomáhá to…nechci se stát alkoholikem, takže porážku beru s tím, že večer bude odveta. Jdeme se zchladit do útrob lodi, couráme po obchodech, zastavujeme se na kafíčko, na chvilku si sedáme na drink a posloucháme geniální hru pianisty v atriu recepce.

Relaxujeme tak pečlivě, že zapomínáme na video prezentaci ze zákulisí lodi…no jako vždy…a jako vždy to přejdeme s tím, že holt budeme muset jet i příští rok 🙂
Večer je gala večeře – rozlučková a stejně tak divadlo ve znamení loučení s lodí. Jo jo uteklo to, půjdeme zamáčknout slzu a porovnat s minulými rozlučkami…
Večeře je dobrá a náš číšník Antonio tomu přispívá. U vedlejšího stolu usedá velká rodina ze Skotska v klasických skotských úborech. Úžasné. Vzpomínáme, že podobně krásné bylo, když na jiné lodi na gala večeři přišel k sousednímu stolu černošský pár v nějakém národním úboru…vypadali jak africký královský pár (a třeba i byli…kdoví). Nastává chvilka, na kterou čekáme…světla zhasnou a seřazení číšníci budou sálem pochodovat se zapálenými dorty…ale co to…to je snad vtip? Číšníci naběhnou s dorty, na kterých místo hořícího ohně je položená umělá čajová svíčka na baterku…trapas…k smíchu…tohle se teda moc nepovedlo a pokud můžu srovnávat, tak tohle je zatím nejhorší ze všech lodí.


Po večeři si to míříme do divadla. Velikost divadla je tak něco mezi Armonia a Preziosa…tomu vlastně i odpovídá i velikost lodi. Nějak mi nesedí, že rozlučkový večer v divadle má na programu „Cats“. Sice to není úplně nejhorší program (na Armonii, Sinfonii a Preziosu to ale nemá, tam program divadla byl určitě lepší), ale rozlučková píseň Heal The World (Michael Jackson) zpívaná dvojicí převlečenou za kočky mi připadá celkem hrozná a nedůstojná rozloučení… Nejlepší rozloučení dle mého bylo na první Armonii…jednak jsem netušil, co přijde s roztažením opony a také píseň „Time to Say Goodbye (Con te partiro)“ byla pro rozloučení lepší a vháněla slzy do očí i mě. Nedá se nic dělat. Výběr písně není na nás…ale i tak to bylo krásné…jen ne nejkrásnější.

Mohlo by se vám také líbit

Napsat komentář

* Použitím tohoto formuláře souhlasíte s ukládáním a zpracováním vašich dat na tomto webu.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací

Zásady ochrany osobních údajů a cookies