MSC 2018 – Cesta do přístavního města Kiel

Páteční ráno a odjezd na další, v pořadí už sedmou plavbu. Možná někoho napadne, že už je to jako jezdit pořád na stejnou dovolenou. Ano, poplujeme stejnou lodí jako před třemi lety, ale i kdybychom pluli každý rok na stejné lodi, tak pokaždé plavba nabízí jiný okruh destinací. Původní plán letošní plavby byl zcela jiný – jiná loď s vyplutím z Benátek, kdy jsme se ve výběru lodi a okruhu přiklonili k návrhu přátel. Ti ale bohužel nakonec plavbu odvolali a protože už zároveň byli nejlevnější čtyřlůžkové kajuty na vybranou plavbu vyprodané, překopali jsme radikálně své plány a místo na jih jsme poprvé s lodí vyrazili na sever. Nalodění v německém přístavním městě Kiel se zastávkami v dánské Kodani a v norském Geirangeru, Flamu a Bergenu.

Navíc se nám podařilo objevit výhodnou akci a objednali jsme si tak opět u PT TOURS za velmi výhodnou cenu poprvé balkónovou kajutu. K té byl zdarma nápojový balíček allegrissimo. Tento kouzelný balíček v sobě skrývá neomezenou konzumaci (až na nějaké výjimky) všech alko i nealko nápojů. A to se na dovolené celkem hodí. Člověk pak nemusí pořád počítat, jestli si může dovolit dát si ještě jednu skleničku a řešit, kolik stojí cola, káva atd. Ale zpět k naší cestě.

Je teplé páteční ráno a my po rozloučení se zbylým osazenstvem domu sedáme do auta. Odjezd napoprvé se nedaří, protože Barča nemůže najít kartu pojištěnce. Hledání je neúspěšné a my se tak bez kartičky, ale natěšeni na nové dobrodružství konečně vydáváme na cestu. Jitka má zjištěno, že nás na cestě čeká nějakých 21 dopravních omezení a opravdu omezení střídá omezení. Občas by bylo snad i lepší sjet z dálnice a jet po nějakých okreskách. Ale pohled na několik doslova stojících kolon v opačném směru mi říká “buď rád za to, jak to jede”. Počasí moc nepřipomíná to pravé prázdninové, spíše je trošku aprílové. Dešťové kapky střídá sluníčko a zdánlivé bezvětří je narušováno prudkými poryvy větru. Ale my si cestu a všechny naschvály počasí a provozu zpříjemňujeme poslechem starých dobrých fláků. Poslech doplňujeme svými hlasy a tak musí být pohled na nás z kolemjedoucích aut celkem zábavný. Zastávky děláme zhruba každých 200 km a poslední máme naplánovanou těsně před Hamburkem.

To nám tachometr ukazuje najetých necelých 600km a do cíle zbývajících směšných 130km. Jenže pak to přichází. Po průjezdu tunelem v Hamburku se jako otočením kouzelného prstenu zcela zastavuje provoz a všechny tři pruhy se mění na velké parkoviště. S přibývajícími minutami začínáme pociťovat bezmoc. Zároveň ale s tím jsme rádi, že na loď vyrážíme stejně jako kdy jindy o den dříve. Být sobota a my se dostat do takové zácpy pár hodin před odplutím by bylo celkem stresující. Pohyb vozidel připomíná závěrečný sprint hlemýždích závodů. Čekání v koloně na rozpálené dálnici si zpříjemňujeme pozorováním ostatních aut, eSPéZetek a jejich řidičů a zkoušíme hádat, kdo kam jede a proč.

Po hodině a půl čekání a najetých 400 metrech už nás to ale nebaví a tak sjíždíme z dálnice s úmyslem objet přes město. Horší to být nemůže, říkám si. Blbost. Může. A je. Hned po sjezdu se zařazujeme do jiné fronty. Po další půlhodině popojíždění se konečně dostáváme k šanci zařadit vyšší stupeň než 1 nebo 2. Další půlhodinu nám trvá se dostat mimo okraj města. Okreska jménem Kieler Strasse (aspoň víme, že jedeme správným směrem) je celkem v pohodě, ale i tak to po pár desítkách km hodláme risknout a kousek od Neumünsteru se zkusit vrátit na dálnici A7. Risk se vyplácí a my konečně normálnější rychlosti vjíždíme do Kielu. Najít objednaný hotel už není nic těžkého.

Naše pokoje v Novum Akademiehotel nejsou nijak luxusní, ale na přespání stačí. Po cestě jsme celkem unavení a i díky provozu, který nás připravil o dobré dvě hodiny času se shodujeme na tom, že plánovaný přesun do centra s jeho prohlídkou necháme na někdy jindy. Využíváme toho, že za hotelem je obchod a jdeme si koupit něco k snědku jak na večer, tak něco málo na ráno. Po nákupu jdou holky zpět na hotel a my zkoušíme odlov několika keší cestou. Nakonec se ale i my vracíme zpět na pokoj a i když je venku nezvykle dlouho světlo (malá příprava na severské destinace), tak unaveni po cestě brzy usínáme s očekáváním, jaká bude tahle dovolená.