Úvod 2018 - MSC Preziosa MSC 2018 – město pohádek Kodaň

MSC 2018 – město pohádek Kodaň

od geomarbes
4 komentáře 154 zhlédnutí

Ráno je ve znamení buzení našich dvou medvíďat. Budit holky není nikdy nic jednoduchého a zvlášť když ta plnoletá neví, v kolik jít spát. Díky tomu úkol vzbudit jí se stává nesplnitelným. Až výhrůžka, že se do Kodaně vydáme bez ní, celkem zabírá. Konečně tedy můžeme vyrazit na snídani a potom už ven z útrob lodi na dánskou půdu, kde nás očekává město krále pohádek, město Hanse Christana Andersena, Kodaň.

To, že loď kotví celkem dost daleko od centra města zjišťujeme už z balkónu kajuty, ale jak se dostat do centra Kodaně musíme řešit doslova za pochodu. Štve mě, že jsem si nezjistil, kde loď kotví a následně možnosti dopravy do centra. A tak improvizujeme. V pátém patře si stoupáme do fronty, u které tušíme, že nás vyplivne ven. Mezitím přemýšlíme jak se tedy dostat do centra. Možnost jít pěšky zavrhujeme. Ne tak kvůli pohodlnosti, ale kvůli času i horku, které tu už od brzkých ranních hodin je. Další možností je taxi. To v případě čtyř osob může vycházet levněji než placený bus od MSC. Nicméně jsme v Dánsku a to je známé svou drahotou, tak proč by zrovna taxíky měli být výjimkou. Proto se rozhodujeme jednohlasně a okamžitě pro přepravu MSC shuttle busem do centra a zpět za 12,90 na osobu. Mezitím se fronta pohne a kdosi z personálu nám ukazuje na dveře do restaurace před námi a my tím pádem zjišťujeme, že fronta ve které stojíme je frontou na servírovanou snídani….Paráda… naštěstí další fronta je menší a hlavně už ta správná. Nicméně já v ní zjišťuji, že peníze mám v peněžence a peněženku jak jinak – na kajutě v trezoru a tak se vracím na naše patro a holky mezitím jdou vyjednat přepravu do města.

Prosím nezvracej…

S peněženkou konečně usedám s holkama do autobusu a čekáme na odjezd. Ten nám zpříjemňuje Barča slovy:“mně začíná být špatně“. Upozorňuju jí, že autobus ještě nevyjel a že ji teda nemá být z čeho špatně. Prý je to ze snídaně. Jo jo ze snídaně…to určitě…prostě první večer a noc na lodi v plnoletosti si začíná vybírat svou oběť. Vzhledem k tomu, že si Barča sedá vedle mě, doufám, že tou vybranou obětí nakonec nebudu já. Autobus vyjíždí a já se modlím. Modlím se a zároveň se snažím Barču rozptylovat okolím. Jenže je těžké jí říkat „hele jak je ten přístavní domek v téhle industriální zóně hnusnej“. Naštěstí jsme po skutečně nekonečných 15 minutách v centru. Barče je o dost lépe a i ze mně padá příslovečný kámen. Díky tomu, že jsme se vešli do prvního shuttle busu, tak město je až na posádku našeho busu téměř liduprázdné.

Pomalu si to míříme k první atrakci Kodaně – ke staré přístavní čtvrti Nyhavn. Tady zatím také skoro ani noha a tak si procházku přístavní čtvrtí kolem domu číslo 20 užíváme. V tomto domě totiž nějakou dobu žil a tvořil svá díla H.Ch.Andersen. Po pár fotkách na mostě Nyhavnsbroen pokračujeme dál ke královské zahradě Amaliehaven, kde voda z tryskající fontány osvěžuje a k životu probouzí obě holky.

Nebudu lhát, i mě a Jitce dělá tohle osvěžení dobře, jen netančím mezi dopadajícími kapkami jako naši potomci. Ze zahrady nakukujeme přes silnici na nádvoří královského paláce Amalienborg, sídla královské rodiny.

Kromě několika členů zámecké stráže tu ale není nic moc k vidění a tak pokračujeme dál. Po krátké chůzi stojíme před krámkem se suvenýry a ano, je na řadě pořešit povinnou magnetku z této destinace. Barča si vybírá dva pohledy a Terka odznáček. Když vidím ceny, tak se mi jen protáčí panenky a v duchu se omlouvám všem, kterým jsem měl v plánu poslat pohled. Obyčejný pohled se známkou se díky ceně proměňuje v cennou sběratelskou raritu. Tedy alespoň podle ceny.

Malá mořská víla

Pokračujeme v další cestě, směr malá mořská víla. Procházíme kolem anglikánského kostela St Alban’s a vedle stojící fontány Gefionspringvandet. Opodál parkuje několik autobusů a začíná tu být celkem živo. Říkám si, že snad to nebude tak horké i u sochy. Ale už z dálky je vidět, že bude. Není kam spěchat, takže zvolňujeme, jako bychom doufali, že než tam dojdeme, že mezitím všichni co stojí u sochy, někam zázračně zmizí. Zázrak se nekoná a my se snažíme najít okamžik, kdy bude možné sochu vyfotit z nějakého hezkého úhlu a bez jakýchkoliv rušivých elementů. Když už je chvilička, že se po soše „Den Lille Havfrue“ nikdo nesápe, tak z druhé strany zastavuje výletní lodička plná jiných rušivých elementů.

Nakonec se přece jen zadaří udělat fotečku a my se vracíme do centra. Rozhodujeme se, zda ještě někam jít nebo se vrátit na loď. Horko na padnutí a ulice narvané turisty i místními nám napovídají, že loď je správná odpověď. Pohled do mapy nám ale říká, že by bylo škoda nezajít na věž s vyhlídkou, na Rundetaarn. Proplétáme se k ní malebnými uličkami po chodnících, které jsou od silnice oddělený nekonečnou řadou zaparkovaných kol. Před věží ještě rychle odlovujeme kešku, přímo před vchodem se z pamětní desky dozvídáme, že v přilehlé budově univerzity studoval i u nás známý astrolog Tycho de Brahe. U pokladny jsme po tom cenovém šoku ze suvenýrů celkem příjemně překvapeni z cen vstupného. Platíme 80DKK (25DKK nad 18 let a do 18let 5DKK) a oproti ostatním cenám tady nám to nepřipadá moc drahé.

Rundetaarn

Cesta nahoru je zážitek, na vyhlídku se jde totiž nikoliv po schodech, ale po spirálovité chodbě. Cesta nahoru je pohodová a ani se nenadějeme a už jsme nahoře. Výhled opravdu parádní a tak si ho užíváme. Je krásně vidět, kde všude jsme byli. Nicméně míst, kde jsme nebyli zůstává stále ještě dost. Shodujeme se, že Kodaň se na severních plavbách objevuje celkem dost často a proto bude dobré si další atrakce jako třeba muzeum Guinnessových rekordů nebo část Christiania, nechat na další návštěvu.

Cestou dolů z věže si odskakujeme na záchod a také nakukujeme do síně o patro níž, kde je výstava prací zřejmě studentů nějaké umělecké školy. Barče se to moc líbí a kupuje si jeden obrázek na památku. Z věže se pomalu suneme na místo, kde nás vykopnul autobus MSC, ke královskému divadlu Det Kongelige Teater. Míjíme Nyhavn, který je touto dobou až nechutně plný lidí.

Autobus už stojí na místě a jen nasedneme, už jede směr přístav. Cesta na loď už probíhá v pohodě a já si cestou všímám, že téměř až k přístavu jsou cestou sem tam autobusové zastávky. Dávám si tedy úkol do příští návštěvy Kodaně zjistit, zda je nějaká šance jet od lodi místní MHD.


Na lodi si jdeme dát oběd a protože je opravdu velké horko, je další plán celkem jasný…Hodíme na sebe plavky a hurá do bazénu a vířivky. Obojí je celkem prázdné, tak proč toho nevyužít. Voda v bazénu je krásně osvěžující, no popravdě řečeno vzhledem k okolní teplotě možná až moc osvěžující a tak to řešíme přesunem do vířivky, kde přemýšlíme co se zítřejším dnem, který budeme trávit na volném moři.

Mohlo by se vám také líbit

4 komentáře

Mužíková 14. 9. 2018 - 15:16

Zajímavé vyprávění. Co pistolky? Využili jste je v tom horku?

Odpovědět
Jitka a Martin 21. 9. 2018 - 10:02

Noo, pistolky se nakonec pěkně projely na sever a zpět domů… nějak jsme na ně zapomněli a nechali je celou plavbu odpočívat na kajutě :-/ Věříme ale, že na nějaké příští plavbě je využijeme, uvidíme, jestli bude nalodění pistolek stejně dobrodružné 🙂

Odpovědět
Morie111 19. 9. 2018 - 15:58

Vaše zápisky z cest čtu velice ráda, protože na loď jezdíme pravidelně také, a to už 10 let. Když jsme byli v Kodani s Fantasií, jeli jsme z přístavu do centra vlakem – příměstskou železnicí. Zastávka je kousek od přístavu a jízdné nebylo drahé. Shuttle bus od MSC nám vždy připadá zbytečně předražený. Koukám, že jste byli s PTTours. My s nimi byli letos poprvé na Lirice a byli jsme velice příjemně překvapeni jejich profesionálním přístupem, výbornou komunikací, materiály a informacemi, které poskytli před plavbou. Navíc nabízeli plavbu za nejnižší cenu ve srovnání s ostatními cestovkami.

Odpovědět
Jitka a Martin 21. 9. 2018 - 9:57

Moc děkujeme za milý komentář a jsme rádi, že to s plavbami máte stejné! Nám plavba vyhovuje – každý den být na jiném místě a přitom neopouštět „hotelový pokoj“, navíc holkám se tento typ dovolené také velmi zamlouvá, tak dokud to půjde, tak se na plavbu budeme i dál vydávat.
Děkujeme za inspiraci, jak se v Kodani dostat do centra, zde jsme opravdu podcenili domácí přípravu, nečekali jsme, že budeme kotvit tak daleko, pohledem z lodi jsme žádnou zastávku poblíž neviděli (kotvili jsme na úplně posledním stanovišti) a protože jsme nechtěli zbytečně ztrácet čas, vzali jsme zavděk „shuttlem“ od MSC.
Máme před sebou osmou plavbu, která bude třetí v pořadí, kterou nám zajistí PT Tours, jelikož jezdíme do přístavu na vlastní pěst (až na jednu vyjímku, kdy plavba s dopravou od CK vyšla levněji, než jinde bez dopravy), tak je to celkem jedno, kdo nám lodní lístky zajistí, ale u PT Tours skutečně velmi oceňujeme vstřícnost, profesionální přístup a kvalitu dodaných informací o jednotlivých přístavech. Ačkoliv výlety od MSC neabsolvujeme, tak nám podklady od PT Tours velmi pomáhají k plánování vlastního programu.
Tak tedy námořnické ahooooooj a třeba někdy na palubě naviděnou! J & M 🙂

Odpovědět

Napsat komentář

* Použitím tohoto formuláře souhlasíte s ukládáním a zpracováním vašich dat na tomto webu.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací

Zásady ochrany osobních údajů a cookies