Home 2018 - MSC Preziosa MSC 2018 – Z Dánska do Norska

MSC 2018 – Z Dánska do Norska

od Jitka a Martin
0 komentář 75 zhlédnutí

Probuzení do dnešního rána nic moc. To, že plujeme na sever jsme věděli, ale že tu bude taková zima jsem netušil. Ještě se zavřenýma očima přemýšlím, jak je možné, že se v noci tak moc ochladilo. To mi ale už Jitka, která oči otevřela, hlásí, že za arktickou noc může Barča, která zřejmě v noci přišla rozhicovaná z diskotéky a tak snížila teplotu v kajutě na pro ní v tu chvíli příjemnou. Dle jejího zachumlání v peřině hádám, že po probuzení si bude stěžovat jak jí byla v noci zima. Grrr. Jdeme se s Jitkou nasnídat. Dnes loď nikde nekotví, tak všichni spokojeně spí…Všichni, kdo nemají místo kajuty kryosaunu. Pro nezasvěcené: Kryosauna je léčba mrazem, při níž se lidské tělo vystavuje po určitou dobu extrémně nízkým teplotám. Ovšem doplňuji, že lidé to většinou podstupují vědomě a dobrovolně.

Snídani si odnášíme na záď, což je asi nejúžasnější místo pro konzumaci snídaně v této brzké ranní době. Normálně by mě mrzelo, že na rozdíl od jiných lodí jsme na zádi nyní uzavřeni sklem, ale dnes je od rána zataženo a vypadá to na studený den.

Je pravda, že jsem už něco slyšel o nevyzpytatelném počasí na hranici severního a baltského moře, takže se není vlastně čemu divit. Bílá dálnice zpěněné vody vytvořena lodními šrouby není v dnešním sychravém počasí tak krásná jako za slunečného dne. Nyní na ocelově šedém moři, s vysokými vlnami působí trošku zlověstně, ale i to má své kouzlo. O tom může jistě povídat posádka lodi, kterou vidíme probíjet se vlnami nedaleko od nás.

Na snídani se domlouváme, že by to chtělo něco na zahřátí. Na alkohol je brzy a protože díky zlaté klubové kartě MSC za strávené dny a noci na moři si můžeme užít 1x během plavby návštěvu sauny zdarma, je rozhodnuto. Kdy jindy než dnes, kdy nás celý den čeká plavba a venku je zima. Na Preziose v sauně už jsme byli, tak víme, kde co je. Nejdříve se nahlásíme u pultíku, kde oproti kartám dostáváme klíček od skříňky. Šatny jsou na levé straně chodby. Převlékám se v pánské šatně a po osprchování si beru jeden erární ručník a jednu osušku sebou. Jitka už na mě čeká a pokračujeme dál. Přes odpočinkovou místnost vstupujeme do první sauny. Teplo nám dělá dobře.

Po sauně odpočíváme v prosklenné místnosti a z lehátka sledujeme to fujtabl počasí venku. Saunu opakujeme třikrát a stejně tak odpočinek. Při posledním odpočívání už to tady začíná žít. Zřejmě více lidem je zima. My už máme ale tepla naakumulováno dost a tak se vracíme zpět na kajutu. Tady už je příjemnější teplota. Nicméně holky jsou obě zachumlané a jakýkoliv pokus o probuzení je marný. Hlásíme tedy, že se jdeme cournout po lodi a pak půjdeme rovnou na oběd. Terku to probírá a že prý půjde s námi. Barču při odchodu prosíme, aby taky koukala vylézt, jinak že bude asistovat našemu stewardovi při ustýlání. Bereme karty a hledáme, kde bychom s Terkou rozbili stan. V jednom baru usedáme a objednáváme si koktejly. Terce ale místo Sex on the Beach zero přináší číšník něco, co jí nechutná a tak dohrajeme partičku karet a jdeme dál. Nakonec nacházíme místo u vnitřního bazénu v patře a tam naši oblíbenou servírku. Ta nám bleskově přináší vše, co si objednáme. Po nějaké chvíli se tu zjevuje Barča a prý že má hlad a že si jde dát něco k jídlu. Máme taky hlad a tak za Barčou jdou na jídlo i Jitka s Terkou. Pak mě střídají a jdu si naložit jídlo já. Jitka říká, že venku fouká slušný vítr. Po chvilce jí dávám za pravdu… Vlastně ani nemusím jít. Vítr mě tlačí sám směrem k jídelně. Po pár minutách s talířem plným různých dobrot opatrně otevírám dveře a čeká mě stejná cesta se stejně silným větrem. Ovšem teď je vítr proti mě. Jdu s naloženým talířem nakloněný tak, že kdyby ten nahoře vypnul protivítr, tak padnu k zemi jak kuželka, navíc obličejem do toho naloženého talíře. Mám opravdu co dělat, abych před větrem uchránil nejen stabilitu, ale i obsah svého talíře. Z jídelny nejdu sám a tak kolem mě každou chvilku proletí cosi z talířů ostatních. Já mám kliku, na talíři nemám ani míň a ani naštěstí víc jídla, než jsem si tam sám nandal. Šťastný dosedám ke stolu, když se ozve: „tati a meloun si vzal?“ Ne, ten jsem nevzal, ale myslím, že stačí dojít k bazénům a někde tam nějaký bude.

Po obědě Barča mizí opět pryč a my si dáváme s Terkou partičku karet. V mezičase, kdy holky střídavě míchají karty (protože zrovna není Pánbůh doma a já vyhrávám), si čtu palubní noviny a v tom zajásám…konečně…lekce italštiny…tam musím jít. Zjišťuji kdy a kde a čtu, že po italštině bude následovat Bingo. Je to takový náš rituál zahrát si na lodi alespoň jednou za plavbu bingo a pokusit se vyhrát. Skrz okna vidíme, že se obloha celkem vyčistila a malá procházka na palubu to dokazuje.

Kurz italštiny

Čas utíká jako voda kolem lodě a lekce italštiny je tady…jo, ale nebýt Jitky, tak bych asi zaspal. Dopoledne mě tak zmohlo, že jsem po partičce karet zvolil horizontální polohu na jednom z lehátek poblíž našeho stolu. Dopolední nicnedělání bylo tak náročné, že jsem se zavřenýma očima chvilku přemýšlel…tedy samozřejmě to byla verze pro holky…já totiž normálně usnul. Jenže lekce italštiny začínají za 5 minut a já teď honem nevím jak se dostat na místo, kde se konají. Já tak trošku rozespalý nevím co je za den, natož abych věděl kde je v ten moment příď a kde záď lodi. No nic. Rychle se domlouváme, že holky v klidu odnesou ručníky a věci na kajutu a pak za mnou dorazí na italštinu a bingo. Naštěstí se mi daří celkem rychle dorazit na již běžící kurz, kde vzápětí zjišťuji, že kdybych na lehátku přemýšlel se zavřenýma očima dál, tak jsem o nic nepřišel. Alespoň že jsem dorazil dřív než holky a to o dobré dvě minuty. Tvrdím samozřejmě, že už tady sedím dobrých patnáct minut – přece se nepřiznám, že jsem proběhl loď sem a tam s orientačním smyslem benátského holuba.

Bingo

Po skončení lekce italštiny následuje bingo. Aby se ho člověk mohl zúčastnit, musí si koupit tiket. To není nic laciného, ale proč výjimečně nezkusit štěstí. jeden tiket je za 10 €, tři tikety za 20 €, Jdu si stoupnout do fronty a když na mě přijde řada, tak se dozvídám, že za 20€ dnes dostanu tři trojtikety…takže vlastně devět. Hurá jdeme hrát. Barča nikde, i když o bingu ví, tak se jejího trojtiketu ujímám já.

Nejlépe to jde Terce a já si jen říkám, kéž by to vydrželo. Barča přichází a já se konečně zbavuji tiketů a užívám si pohledů na lidi, co s nadějí vzhlížejí k obrazovce a čekají zobrazení dalšího čísla. Bohužel ani letos nevyhráváme, tak snad příště.

Akce ručník

Po Bingu se vracíme na kajutu. Tam po nás přichází i Barča. Ptáme se jí jestli si brala v poledne od stolu plážový ručník (na kajutě je na osobu mimo obyčejných ručníků i jeden plážový) a ona že prý ne. Jitka ale při odchodu sebrala, co jsme tam měli a byli tam jen tři ručníky…Hledat ho tam někde u stolu je blbost a tak se Jitka jde omluvit za nás všechny našemu stewardovi a poprosit ho o náhradní. Za chvilku se vrací i s ručníkem. Následuje oblékání, protože dle programu je dnes gala večeře. Po večeři se jdeme podívat do divadla na představení Maska. Takové muzikálové představení na motivy filmu s prvky akrobacie. Neoslňuje, ale ani neuráží. Po divadle si jdeme dát opět pár partiček karet.


Dnes je všude celkem plno, volněji je ve sportbaru. Servírka jako by z oka vypadla naší rychlobruslařce Sáblíkové nám ochotně přináší drinky. Po několika hrách a drincích se jdeme podívat ven. Ačkoliv se blíží půlnoc, tak venku je pořád světlo. Je to hrozný nezvyk, že se téměř nestmívá. Nebe už je celkem protrhané a my spatřujeme nefalšovaný půlnoční západ slunce.

Mohlo by se vám také líbit

Napsat komentář

* Použitím tohoto formuláře souhlasíte s ukládáním a zpracováním vašich dat na tomto webu.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací

Zásady ochrany osobních údajů a cookies