Původně tajný recept řádových sester v portugalském klášteře Mosteiro dos Jerónimos v lisabonské čtvrti Belém. Podle legend prý za vznik tohoto receptu vděčíme tomu, že se v klášterech používalo obrovské množství vaječných bílků, coby škrob na oděvy členů řádů, díky čemuž vznikal přebytek žloutků. A díky tomu prý začaly vznikat recepty založené na žloutkových krémech jako recept na Pastéis de nata. Tyto recepty ale byly samozřejmě tajné a nebýt revoluce v roce 1820, kdy byly rozpouštěny náboženské řády a uzavírány kláštery, zůstal by tajným dodnes. Mniši z kláštera sv. Jeronýma začali s výrobou pastéis de nata a přivydělávali si tak jejich prodejem. Nakonec však recept prodali. Dnes slavnou pekárnu s kavárnou, která je dokonce zapsána do seznamu chráněného kulturního dědictví UNESCO, založili tehdejší majitelé tajného receptu.
Pravý recept se nadále tají a tak se tento dezert dočkal dvou pojmenování. Pasteis podle originálního receptu se nazývají pastéis de Belém “dezert z Belému” (pastéis připravené přímo v původní pekárně) a na pastéis de nata “dezert s krémem” – což jsou všechny ostatní varianty snažící se o napodobení původního receptu.
