Ráno ve znamení smutku. Smutku, že zas končí jedna parádní dovolená. Už teď víme jedno jistě… na loď se chceme opět vrátit. Jak se tak blížíme k Benátkám, tak přemýšlím nad celkovým počtem nocí a dní strávených na moři a říkám si že “jsme už námořníci”. Pocity při připlouvání zpět do Benátek mi ale nedávají za pravdu… Ne, námořník sice miluje moře a život na lodi, ale při odplouvání z přístavu je smutný a při návratu veselý a to je to, co máme opačně. Zatímco při odplouvání máme úsměvy na tváři, při návratu a vystupování z lodi se těžko bráníme slzám.
Téměř pokaždé nás loď “vyplivne” mezi prvními, ale nyní si můžeme loď užívat až do 11:00. To je totiž čas našeho vylodění. Využíváme toho a až do poslední chvíle relaxujeme u bazénu. Čas je neúprosný a je čas se opět vrátit na pevninu….
Co se dá dělat. vyzvedáváme naše kufry a míříme k autu na parkovišti. Vím, že to není správné, ale hrozně závidíme těm, co nás teď na lodi střídají. Domů se nám ještě nechce a tak se rodí plán zastavit se po cestě na Gardě…jenže ubytování nemáme zajištěné a datum napovídá, že to asi nebude jen tak něco sehnat za slušný peníz…
Sjezd na Gardu řešíme z jižní strany a je to celkem peklo. I když kdoví, jak to vypadá na sjezdech z dálnice od Brenneru. Po asi 40 minutách se dostáváme k mýtné bráně a po zaplacení vjíždíme do dočasného cíle Peschiera del Garda. Míříme k pro nás známému kempu na kraji jezera Garda. Tam jsme ale zaskočeni cenou a především různými poplatky. Mobil home pro čtyři osoby stojí na noc 103,- € plus 30 € závěrečný úklid, plus 9 € za ručník, plus 9 € za povlečení, plus městská taxa plus, plus…Z těch plusů se nám trochu motá hlava a tak si řekneme o klíč, že se na bydlení jdeme nejdříve podívat. Cestou sčítáme a koukáme na booking.com, kde objevujeme hezčí, i když od vody trochu vzdálenější ubytování za cenu 262 € za 3 noci, ale včetně všeho (ručníky, povlečení úklid už je v ceně). Nemusíme být matematickými olympioniky, aby nám docvaklo, že to je jasně přijatelnější cena. A že nebudeme přímo u Gardy? No a co, stejně máme jasně daný plán: Movieland a Caneva world. Takže se vracíme na recepci kempu a omlouváme se, že ne. Ze zpočátku milé recepční se stává čarodějnice (asi nejsou zvyklý na odmítání) a štěká na nás. Její věc, my vyrážíme na jen opravdu pár km daleko vzdálené ubytování. Několik málo km je 1,5 hodiny jízdy bloudění, kdy se několikrát ocitáme na velkém kruhovém objezdu (něco jako Clark Griswold v Dovolené v Evropě). Nakonec hledání slaví úspěch a my se ubytováváme Paradise resort – rezidence Eden. S kempem nesrovnatelné…mnohem lepší. Po ubytování se vracíme do města na nákup, a získáváme tak šanci si zopakovat bloudění 🙂 Tentokrát cesta zpět ale mnohem kratší.
