229
11. den Arrivederci – připlouváme do Benátek, není moc co psát, scénář je stejný jako u kterékoliv předešlé plavby = do 7.30h opustit kajutu,
Vylodění je rychlé, stojíme s kufry před terminálem a přemýšlíme, jak to provedeme s přesunem na hotel v Mestre. Taxikář přímo před terminálem chtěl za cestu k hotelu 40€, což nám přišlo dost (vzpomněli jsme na levnou mnohem delší jízdu po Istanbulu, kde mají PHM stejně drahé, jako v Benátkách) a radši jsme peníze investovali do nákupu 36h jízdenky na MHD po Benátkách (25€/os a platí na všechny busy a vaporetta – dětské ceny mají jen do 11-ti let, takže vysolíme 100€). Časové jízdenky se opravdu vyplatí, pokud nechcete všude ťapkat pěšky, tak po třech použitích městské dopravy už se to vrací.
Usadili jsme se do měkkoučkých kožených sedaček u recepce a díky wifi si krátili čas vyřizováním emailových restů.
Po holubím tanci na sv. Markovi si jsme si našli pěkný fotící flek kus od náměstí a se slzou v oku jsme Armonii kolem 18.30 mávali jak vzteklí 😉 Loďka s sebou odvezla i sluníčko a ještě než zajela za obzor, tak se spustil slušný liják. Nalezli jsme do vaporetta a odjeli k Rialtu v naději, že se počasí umoudří a my si budeme moct projít noční Benátky. Tam někde nahoře nám to ale někdo nepřál a pršet bohužel nepřestávalo, pouliční prodejci sklidili obratem sluneční brýle a začali nabízet deštníky, asi věděli něco víc než my. Skončili jsme prohlídku města v pizzerii u nádraží Ferrovia a pak odjeli na hotel odpočinout si před zítřejší celodenní prohlídkou města.
11. den Arrivederci – připlouváme do Benátek, není moc co psát, scénář je stejný jako u kterékoliv předešlé plavby = do 7.30h opustit kajutu,já s Martinem jsme díky vstávání na východ slunce už po snídani, s holkama jdeme na servírovanou, na bufetu je to o zdraví (duševní i fyzické), nikam nespěcháme, naše hnědé visačky mají spicha v divadle až v 10h. Připlouvání do Benátek si nechceme nechat ujít a jako většina ostatních „naklápíme“ loď na pravoboku okukováním neokoukatelného. Benátky jsou prostě krásné vždy!
Vylodění je rychlé, stojíme s kufry před terminálem a přemýšlíme, jak to provedeme s přesunem na hotel v Mestre. Taxikář přímo před terminálem chtěl za cestu k hotelu 40€, což nám přišlo dost (vzpomněli jsme na levnou mnohem delší jízdu po Istanbulu, kde mají PHM stejně drahé, jako v Benátkách) a radši jsme peníze investovali do nákupu 36h jízdenky na MHD po Benátkách (25€/os a platí na všechny busy a vaporetta – dětské ceny mají jen do 11-ti let, takže vysolíme 100€). Časové jízdenky se opravdu vyplatí, pokud nechcete všude ťapkat pěšky, tak po třech použitích městské dopravy už se to vrací.
Jedna jízda stojí jednorázově 8€, takže 25€ na 36h není z tohoto pohledu drahé. Navíc se nevyplácí jezdit na černo, během prvních 4 jízd jsme zažili 2 kontroly. Pěšky jsme se tedy přes přístav přesunuli na nástupní stanici People moveru, kde jsme si za 1,30€ koupili lístek na Piazzale Roma a tam si u stánku koupili zmiňované 36h tickety.
Na tenhle lístek jsme se dovezli až před hotel, kde nám recepční hotelu Mondial s úsměvem sdělila, že máme rezervaci na depandanci hotelu (přes ulici) a že check-in je až od 15h (bylo pravé poledne).
Usadili jsme se do měkkoučkých kožených sedaček u recepce a díky wifi si krátili čas vyřizováním emailových restů.V 15h se otevřela recepce depandance, kde nás pan recepční ubytovat odmítl s tím, že námi rezervovaný rodinný typ pokoje (90€/noc vč. snídaně + městká taxa cca. 2€/os./den) tady nemají a že se musíme ubytovat na hlavním hotelu (ano, na tom, kde jsme úplně zbytečně 3h čekali!). Recepční nás opět s úsměvem uvítala zpět, behem minutky vyplnila ubytovací formalitky, neřekla ani slovo omluvy a podala nám kartu od pokoje. Mírně brunátní vzteky se přesouváme na pokoj a po krátkém osvěžení jdeme na zastávku autobusu č. 6 (6/ nebo 66 – zkrátka všechny ďábelské linky jedou k hotelu :-)), která je přímo u hotelu vydat se na podvečerní prohlídku Benátek s hlavním cílem – počkat si na vyplutí Armonie.
Po holubím tanci na sv. Markovi si jsme si našli pěkný fotící flek kus od náměstí a se slzou v oku jsme Armonii kolem 18.30 mávali jak vzteklí 😉 Loďka s sebou odvezla i sluníčko a ještě než zajela za obzor, tak se spustil slušný liják. Nalezli jsme do vaporetta a odjeli k Rialtu v naději, že se počasí umoudří a my si budeme moct projít noční Benátky. Tam někde nahoře nám to ale někdo nepřál a pršet bohužel nepřestávalo, pouliční prodejci sklidili obratem sluneční brýle a začali nabízet deštníky, asi věděli něco víc než my. Skončili jsme prohlídku města v pizzerii u nádraží Ferrovia a pak odjeli na hotel odpočinout si před zítřejší celodenní prohlídkou města.
