Jedna jízda stojí jednorázově 8€, takže 25€ na 36h není z tohoto pohledu drahé. Navíc se nevyplácí jezdit na černo, během prvních 4 jízd jsme zažili 2 kontroly. Pěšky jsme se tedy přes přístav přesunuli na nástupní stanici People moveru, kde jsme si za 1,30€ koupili lístek na Piazzale Roma a tam si u stánku koupili zmiňované 36h tickety.
281
11. den Arrivederci – připlouváme do Benátek, není moc co psát, scénář je stejný jako u kterékoliv předešlé plavby = do 7.30h opustit kajutu,
já s Martinem jsme díky vstávání na východ slunce už po snídani, s holkama jdeme na servírovanou, na bufetu je to o zdraví (duševní i fyzické), nikam nespěcháme, naše hnědé visačky mají spicha v divadle až v 10h. Připlouvání do Benátek si nechceme nechat ujít a jako většina ostatních „naklápíme“ loď na pravoboku okukováním neokoukatelného. Benátky jsou prostě krásné vždy!
Vylodění je rychlé, stojíme s kufry před terminálem a přemýšlíme, jak to provedeme s přesunem na hotel v Mestre. Taxikář přímo před terminálem chtěl za cestu k hotelu 40€, což nám přišlo dost (vzpomněli jsme na levnou mnohem delší jízdu po Istanbulu, kde mají PHM stejně drahé, jako v Benátkách) a radši jsme peníze investovali do nákupu 36h jízdenky na MHD po Benátkách (25€/os a platí na všechny busy a vaporetta – dětské ceny mají jen do 11-ti let, takže vysolíme 100€). Časové jízdenky se opravdu vyplatí, pokud nechcete všude ťapkat pěšky, tak po třech použitích městské dopravy už se to vrací.
Na tenhle lístek jsme se dovezli až před hotel, kde nám recepční hotelu Mondial s úsměvem sdělila, že máme rezervaci na depandanci hotelu (přes ulici) a že check-in je až od 15h (bylo pravé poledne).
Usadili jsme se do měkkoučkých kožených sedaček u recepce a díky wifi si krátili čas vyřizováním emailových restů.
V 15h se otevřela recepce depandance, kde nás pan recepční ubytovat odmítl s tím, že námi rezervovaný rodinný typ pokoje (90€/noc vč. snídaně + městká taxa cca. 2€/os./den) tady nemají a že se musíme ubytovat na hlavním hotelu (ano, na tom, kde jsme úplně zbytečně 3h čekali!). Recepční nás opět s úsměvem uvítala zpět, behem minutky vyplnila ubytovací formalitky, neřekla ani slovo omluvy a podala nám kartu od pokoje. Mírně brunátní vzteky se přesouváme na pokoj a po krátkém osvěžení jdeme na zastávku autobusu č. 6 (6/ nebo 66 – zkrátka všechny ďábelské linky jedou k hotelu :-)), která je přímo u hotelu vydat se na podvečerní prohlídku Benátek s hlavním cílem – počkat si na vyplutí Armonie.
Po holubím tanci na sv. Markovi si jsme si našli pěkný fotící flek kus od náměstí a se slzou v oku jsme Armonii kolem 18.30 mávali jak vzteklí 😉 Loďka s sebou odvezla i sluníčko a ještě než zajela za obzor, tak se spustil slušný liják. Nalezli jsme do vaporetta a odjeli k Rialtu v naději, že se počasí umoudří a my si budeme moct projít noční Benátky. Tam někde nahoře nám to ale někdo nepřál a pršet bohužel nepřestávalo, pouliční prodejci sklidili obratem sluneční brýle a začali nabízet deštníky, asi věděli něco víc než my. Skončili jsme prohlídku města v pizzerii u nádraží Ferrovia a pak odjeli na hotel odpočinout si před zítřejší celodenní prohlídkou města.
předchozíčlánek