179
10. den – slunce vychází už 5.18h, budíček nástáhne z pelechů už před pátou, ale díky připlutí do Splitu až po obědě, necháváme holky spát a jdeme si po snídani dát box v ringu na tender 😀 To co se strhlo na lístečky dnes, to snad ani nejde popsat. Italové se zhádali opravdu jak Italové, tady už Martin neměl nervy se rvát o své poctivě „vyčekané“ místo v první linii, stáhnul se do pozadí a tak jsme se vyjímečně do vlny vyvolených s lístečkem č. 1 nedostali 🙂 Nejvtipnější na celé akci je, že jsme nakonec kotvili u doku a žádné lístky na tendery nebyly potřeba 😀
Původně jsme chtěli jít na recepci pátrat, co to bylo za divadlo s těmi tenderovými lístky, ale vykašlali jsme se na to a byli rádi, že to dopadlo, jak to dopadlo.
Prohlídka Splitu nás moc příjemně překvapila, ono všechna města bývalé Jugoslávie se mi moc líbí, u minulé plavby Armonie mě nadchnul černohorský Kotor. Ve Splitu jsme si před vstupem do starého města koupili ve stánku příjemně vychlazené pivko Karlovačko, myslela jsem, že si spravím chuť po lodním Heinekenu, který mi vůbec nejede, ale ani chorvatská produkce mě neoslovila 🙂 Nejsem žádný znalec, ale české pivko je prostě české pivko 😀
Staré město s vyleštěnou 1200 let starou dlažbou a parádní architekturou mě moc baví, fotíme jak vzteklí, prolézáme všechny možné uličky, rádi uhýbáme z hlavních tras a hledáme kouzlo postranních uliček. Do přístavu to vezmeme oklikou přes pláž Bačvica. Moře je krásně teplé, ale zároveň krásně špinavé a krásně přeplněné. Na pláži je hlava na hlavě a ve vodě jsou ještě 100m od břehu lidi s vodou do půli lýtek. Stačí zajít za roh zálivu městské pláže, vyběhnout na pobřežní skaliska a je před námi ta pravá chorvatská nádhera čistého moře. Na vyhlídce se chvíli kocháme, nikdo tu není, jen z dálky doléhá ruch z pláže a po nafocení výhledů se pomalinku vracíme do přístavu. Moc se nám tu líbilo a kdyby sem nějaká další trasa lodě zabloudila, vůbec se nebudeme zlobit! Oblékneme se na poslední servírovanou večeři kde se se slzami v očích rozloučíme se s našimi milými číšníky (Terka si díky výuce španělštiny s honduraským Robertem vymění na lístečku email pro výukovou komunikaci :-)) a jdeme nachystat kufry na vystrčení za dveře kajuty.
