270
3. den – vstáváme v 5.10h (20 minut před východem slunce), jdeme na 12. palubu a jsme v úžasu, že tu nejsme sami, fotografovat východ slunce s námi přišlo kvantum lidí. Tohle jsme na žádné plavbě nezažili, toto byl první úkaz naší totálně vyprodané plavby.
V Anconě máme být už v 7h, tak budíme holky, abysme stihli vyskočit z lodě mezi prvními a vyběhli nahoru k citadelle v dřív, než zbytek lodě. Udělali jsme dobře, máme cca. hodinový náskok před ostatními a na všech místech si užíváme téměř soukromé prohlídky míst.
Po sestupu dolů do města se pokoušíme sehnat magnetku s Anconou, ale daří se nám najít jen jeden stánek, kde mají hnusné sádrové (chceme ty klasické melaninové), zřejmě po doma vyráběné magnety za nekřesťanských 3,5€. Cena by byla akceptovatelná za nějaký pěkný magnet a ne za magnet, který vypadá, jako by ho dělaly děti ve školce. Zklamaní se vracíme na loď, holky si aspoň udělaly radost nákupem pěkných společenských šatů, které hodlají vyvětrat na nejbližší gala večeři.
Odpoledne trávíme střídavě u bazénu a střídavě couráním po lodi. Den je na lodi pojatý jako italský, všechny prostory jsou vyzdobené do zeleno/bílo/červené – v této barevné kombinaci máme nahopkat i k večeři. S tím jsme nepočítali, ale v našich garderobách se nám podaří barvy dát dohromady.
Vyfasovali jsme pro nás zatím nejlepší partu číšníků ze všech absolvovaných plaveb, oba dva (Honduras a Indonésie) byli skvělí, s obrovským smyslem pro humor. Stůl máme č. 39 pro 7 lidí, sedět s námi mají 3 češi (babička, dcera a vnouček), ale ani jednou na večeři nazašli, měli jsme stůl tedy jen pro sebe. Po večeři nevynecháme divadlo, pak koktejlík a tím dnešek uzavíráme.
